Jak jsme se dostali od ručního míchání lepidel v IBC kontejnerech až k dodávkám celých kamionů dextrinového lepidla? Jaké výzvy jsme museli překonat a jak jsme získali první mezinárodní zakázky? V roce 2014 jsme udělali zásadní krok vpřed – přechod od experimentální výroby v garáži k plně funkční firmě a expanzi na nové trhy.
Od garáže k poloprofesionální výrobě
Na začátku jsme pracovali s minimálními zdroji, což znamenalo, že jsme si vše museli postavit sami. Každá investice byla pečlivě zvažována a naše první vybavení pocházelo ze šrotišť a z druhé ruky.
Jak vypadalo naše první „výrobní zařízení“?
- Míchací zařízení: Zpočátku jsme míchali v upravených IBC kontejnerech pomocí ruční míchačky. Postupně jsme začali svařovat vlastní míchací stroje – první z nich jsme sestavili na zahradě u strýce Vařejky.
- Motory: Naše první motory byly příliš slabé a při zátěži vyhořely, proto jsme je postupně nahrazovali výkonnějšími verzemi.
- Logistika: Pronajímali jsme si prostory v pivovaru ve Svitavách, kde jsme využívali jejich váhy a vysokozdvižné vozíky pro manipulaci se surovinami.
„Bylo to celé o improvizaci. Neexistoval žádný návod, jak začít vyrábět dextrinové lepidlo od nuly – museli jsme na to přijít sami,“ vzpomíná Petr Červinka.
První zakázky a nečekaný úspěch
Naše cesta k první velké zakázce začala u strojírenských součástí. Při cestování po Polsku, kdy jsme nabízeli průmyslové díly jako navíjecí trny, lepicí vany a pneumatické brzdy, se zákazník z M** náhle zeptal:
„Vyrábíte také lepidla?“
Instinktivně jsme odpověděli: „Ano, samozřejmě!“, přestože jsme s lepidly teprve začínali experimentovat. M**** zadal zkušební objednávku na 100 kg a když se lepidlo osvědčilo, v květnu 2013 jsme dodali 10 tun dextrinového lepidla. V červenci jsme už expedovali celé kamiony.
Do roku 2014 jsme dodávali zákazníkům v Česku, Polsku, Německu, Lucembursku a na Slovensku. Ten rok jsme vystavili přes 100 faktur a dosáhli prvního mnohamilionového obratu.
Výzvy s kvalitou a experimenty v koupelně
Rychlý růst přinesl výzvy. Největší problém? Sedimentace lepidla – některé šarže byly nestabilní, takže jsme museli experimentovat s recepturami.
Jeden z našich nejlepších objevů se stal úplnou náhodou.
„Byla to úplná náhoda. Zbytky ingrediencí z předchozí šarže se omylem smíchaly a najednou lepidlo fungovalo mnohem lépe, než jsme čekali. Později jsme zjistili, že to nebylo jen štěstí – byla to perfektní kombinace určitých složek,“ vysvětluje Zdeněk Vařejka.
K dokonalému receptu jsme se dopracovali i díky prvním experimentům v koupelně, kde jsme míchali malé testovací vzorky.
První kroky na mezinárodním trhu
Expanze do zahraničí vyžadovala vyřešit několik problémů:
- Kvalita a stabilita lepidla: Museli jsme vyladit receptury tak, aby fungovaly spolehlivě v různých klimatických podmínkách.
- Logistika: Dopravu jsme zajišťovali přes spediční portály a osobní kontakty.
- Financování: Začínali jsme s nulovým kapitálem. Počáteční finance pocházely z prodeje strojírenských součástí a přidali jsme vlastní investice.
Na začátku jsme museli vše platit předem, protože nám dodavatelé nechtěli poskytovat splatnost. Postupem času jsme vyjednali lepší podmínky a získali první bankovní úvěr.
2014: Určení nové cesty vpřed
Během jediného roku jsme se proměnili z malé dílny v dodavatele konkurujícího zavedeným značkám. Rok 2014 nás naučil několik klíčových lekcí:
- Flexibilita a ochota experimentovat jsou zásadní pro úspěch.
- Zákaznický servis a schopnost přizpůsobit se vedou k dlouhodobým partnerstvím.
- Ekologická dextrinová lepidla dokážou konkurovat velkým hráčům v oboru.
Co bude dál?
V roce 2015 jsme čelili nové výzvě: Jak navýšit výrobu, abychom udrželi krok s rostoucí poptávkou? Dozvíte se v další kapitole naší série Evoluce TOPCORE.
